Filip Homola – analog moduling synthetiser, laptop, vocoder
Michal Kořán – sampler, loops, electronic

Composed and recorded by Filip Homola and Michal Kořán between April 2005 and May 2006 in Prague and Liberec, Czech Republic. Except Tracks 7 & 10, recorded live at support of Biosphere concert.
All tracks produced by Michal Kořán.

© 2006 Next Era
ERA101

////////////////////

Duo Kora et le Mechanix je v současné době asi naším nejznámějším ambientním projektem. Zahráli si v Akropoli před Biosphere a debutové album Excursin (Next Era, 2006) pokřtili v Arše před Fenneszem. Přitom Michal Kořán a Filip Homola pod názvem tohoto projektu spolupracují jen něco přes rok a stejnojmenné demo se objevilo před Vánoci. Od té doby se však skupina pečlivěji vyprofilovala, což je z debutu jasně patrné. Základ sice tvoří vyčištěné nahrávky z dema, vypadla však jediná rytmická skladba Cape Caneveral, kterou nahradily tři nové, úvodní na lupání a glitchích postavená Stancija Volgograd, a dále pak Woomera a Svobodnyj. Další dva tracky San Marco a Kagoshima se objevily v kompaktnějších gradujících živých verzích pořízených právě na koncertu v Akropoli. Finální podoba zachycuje ustálenou podobu tvorby, které se nese v duchu ambientu, v žádném případě však není fádně monotónní. Albu Excursin nechybí napětí, táhlé, teskné, jakoby z dálky znějící samply, zahalené v lehkém oparu kontrastují s konkrétními a plnými zvuky analogového syntezátoru, v Hammaguiru až bručivě agresivními, v Plesecku průzračně čistými. Zvukomalebnost a napětí umocňují vzdálené hlasy, objevující se v Hammaguiru, Vanderbergu i v Plesecku, kde jsou echované.
Nové skladby Woomera a Svobodny jsou kompaktnější, ani jim však nechybí napětí. V zašuměné Woomeře se objevuje enervující podladěný nasamplovaný hlas. Více poloh má i mrazivý Svobodny, kde se vedle táhlých kovově znějících tónů objevují echované šumy a zvuky syntezátoru.
Právě přítomnost napětí a kontrastu povyšuje Excursin nad průměr ambientních nahrávek. Nenabízí jen pomalu se proměňující vrstvy táhlých, často echovaných a nahalených zvuků, které posluchače nakonec ukolébají, až přestane hudbu sledovat. Pozornost připoutávají další zvuky, které obohacují základní plochy a liší se charakterem i texturou, vystupují do popředí díky své řezavé průzračnosti nebo naopak zašuměnosti, nebo jsou odlišným způsobem efektovány.
Excursin ukazuje, že skupina na významných akcích vystupovala právem, album je velmi působivé. Ani nápad nazvat skladby podle kosmodromů nepůsobí nepatřičně nebo lacině, protože zvuky, které nabízejí, jsou neotřelé a objevují se v nich vesmírné hloubky, analogové pípání umělých družic i zvuky digitální techniky.
— Švamberk Alex